VII. Petice výrobců svíček

PETICE VÝROBCŮ LOJOVÝCH A VOSKOVÝCH SVÍCÍ, KAHANŮ, SVÍCNŮ, LUCEREN, KRATIKNOTŮ, ZHASÍNADEL, JAKOŽ I VÝROBCŮ LOJE, OLEJE, SMOLY, LIHU A OBECNĚ VŠEHO, CO SOUVISÍ S OSVĚTLENÍM.

Pánům členům poslanecké sněmovny.

Pánové,

jste na dobré cestě. Odmítáte abstraktní teorie; nepřikládáte velký význam hojnosti a nízkým cenám. Zabýváte se především o úděl výrobce. Chcete jej osvobodit od zahraniční konkurence, chcete zkrátka vyhradit domácí trh domácímu průmyslu.

Přicházíme vám nabídnout úžasnou příležitost aplikovat vaši… jak to jen říci? Teorii? Ne, nic není tak klamné jako teorie. Doktrínu? Systém? Princip? Vy však nemáte rádi doktríny, ze systémů vás jímá hrůza, a co se týče principů, prohlašujete, že sociální ekonomie žádné nemá; řekněme tedy, že vaše jednání je počínání bez teorie a bez principů.

Naše průmyslové odvětví je vystaveno nesnesitelné konkurenci jistého zahraničního soupeře, jehož výrobní podmínky při produkci světla zcela zjevně převyšují veškeré naše možnosti v tak obrovské míře, že náš domácí trh zaplavuje světlem za pohádkově nízké ceny; neboť jakmile se objeví, je konec s naším prodejem, všichni spotřebitelé se obracejí na něj a celé jedno francouzské průmyslové odvětví s nesčíslnými specializovanými výrobami je najednou prudce zasaženo naprostou stagnací. Tento rival, jímž není nikdo jiný než slunce, proti nám vede tak urputnou válku, až to v nás vzbuzuje podezření, že ho proti nám štve proradný Albion (mají tam v poslední době vynikající diplomacii), a to tím spíše, že slunce se chová k onomu povýšenému ostrovu se zvláštní šetrností, kterou si odpouští ve vztahu k nám.[43]

Žádáme vás, abyste ve své laskavosti vypracovali zákon, jenž by nařídil bezpodmínečné uzavření všech oken, vikýřů, mřížoví, žaluzií, okenic, rolet, špehýrek, volských ok ve štítech a portálech, zkrátka všech otvorů, děr, štěrbin, trhlin a prasklin, jimiž si sluneční světlo navyklo pronikat do domů na úkor poctivých řemesel, která jsou předmětem naší pýchy, jelikož z nich pramení bohatství naší země, a bylo by tudíž nevděčné nechat nás nyní v tomto nerovném boji na holičkách.

Nepovažujte pánové poslanci laskavě náš požadavek za výraz satiry a nezamítněte jej, aniž byste vyslechli důvody, které zde vznášíme na jeho podporu.

Tedy v první řadě, uzavřete-li, nakolik to jen bude možné, veškeré přístupy k přirozenému světlu, a vytvoříte tak potřebu světla umělého, které z francouzských průmyslových odvětví by tím nebylo postupně povzbuzeno?
Spotřebujeme-li více loje, bude zapotřebí více hovězího dobytka a ovcí a v důsledku toho budeme svědky zvětšení výměry nových pastvin, jakož i zvýšení produkce masa, vlny, kůže a zvláště hnojiva, tohoto základu veškerého zemědělského bohatství.

Spotřebujeme-li více oleje, budeme svědky expanze v produkci máku, oliv a řepky. Tyto bohaté, leč půdu značně vyčerpávající plodiny v pravý čas umožní využít onu úrodnost, kterou zemi přinesl chov dobytka.

Naše vřesoviště pokryjí jehličnany bohaté na pryskyřici. Četné roje včel budou v horách sbírat voňavé poklady, které se nyní bez užitku ztrácejí stejně jako květy, z nichž pochází. Není tudíž ani jednoho zemědělského odvětví, které by se pak nezačalo markantně rozvíjet. Totéž platí o lodní dopravě: tisíce lodí vyplují na lov velryb a za krátkou dobu budeme mít námořnictvo schopné hájit čest Francie a naplnit vlastenecké zanícení níže podepsaných žadatelů, obchodníků se svícemi atd.

Avšak co říci o pařížských artiklech? Představte si, že od nynějška budou pozlacené, bronzové a křišťálové svícny, lampy, lustry a kandelábry zářit v prostorných obchodních domech, ve srovnání s nimiž jsou ty dnešní jen pouhými boudami.

Už nebude nikoho, včetně nebohého sběrače pryskyřice na vrcholu duny či ubohého horníka v hlubinách důlní štoly, komu by nestoupla mzda a blahobyt.

Račte to zvážit, pánové; a nakonec nabudete přesvědčení, že snad není jediného Francouze, bohatým akcionářem Anzinské společnosti počínaje a skromným prodavačem sirek konče, jehož postavení by se po úspěchu naší petice nezlepšilo.

Tušíme, jaké budete vznášet námitky, pánové, avšak všechny do jedné budou vycházet z ošoupaných knih stoupenců svobodného obchodu. Osmělujeme se vás vyzvat, abyste vyslovili, byť jen jediné, slovo proti nám, jež by se v okamžiku neobrátilo proti vám samotným či proti principu, kterým se řídí celá vaše politika.
Řeknete nám, že pokud my tímto protekcionistickým opatřením získáme, Francie jím nezíská nic, protože náklady uhradí spotřebitel?

Na to odpovíme:

Právo dovolávat se zájmů spotřebitele vám už nenáleží. Vždy když mezi ním a výrobcem došlo k rozporu, za všech okolností jste ho obětovali. — Činili jste tak pro podporu průmyslu a zvětšení oblasti práce. Ze stejného důvodu tak musíte učinit znovu.

Sami jste tuto námitku předjímali. Tvrdili vám, že spotřebitel si přeje volné uvedení železa, uhlí, obilí a textilu.
Odpověděli jste na to, že sice ano, avšak výrobce si přeje jejich vyloučení. Výtečně! Pokud si tedy spotřebitelé přejí uvedení přirozeného světla, producenti jsou pro jeho zákaz.

Namítali jste dál, že výrobce a spotřebitel jsou spojené nádoby. Pokud továrník díky protekcionismu vydělá, nechá vydělat zemědělce. Pokud bude zemědělství prosperovat, otevře odbytiště továrnám.

Výtečně! Pokud nám udělíte monopol na osvětlení během dne, okamžitě nakoupíme velké množství loje, uhlí, oleje, pryskyřic, vosku, lihu, stříbra, železa, bronzu a křišťálu, abychom náš průmysl zásobili surovinami, a nadto, jakmile spolu se svými početnými dodavateli zbohatneme, zvýší se naše spotřeba a budeme šířit blahobyt do všech odvětví domácího průmyslu.

Ohradíte se, že sluneční světlo je bezplatným darem a že odmítat bezplatné dary by bylo jako pod záminkou podpory prostředků, jimiž se bohatství dosahuje, odmítat bohatství jako takové?

Mějte se však na pozoru, zasadíte tím smrtelný úder do srdce své vlastní politiky; mějte se na pozoru, až doposud jste zahraniční výrobek zavrhovali, protože se podobá bezplatnému daru a tím spíše, čím více se bezplatnému daru podobá. Máte sotva poloviční důvod požadavkům ostatních monopolistů vyhovět; abyste vyhověli naší žádosti, máte důvod úplný, naše žádost je totiž v dokonalé shodě s politikou, kterou provádíte; a zamítnout naší žádost zrovna na základě toho, že má pevnější základ než jiné požadavky, by znamenalo totéž jako klást rovnici + × + = −; jinými slovy by to znamenalo vršit absurditu na absurditu.

Na stvoření každého produktu se v závislosti na zemi a podnebí v různé míře podílí práce a příroda. Část, jíž přispěje příroda, je vždy zdarma; to díl lidské práce přidává hodnotu a musí se platit.

Pomeranč z Lisabonu se prodává o polovinu levněji než pomeranč z Paříže, protože přírodní, a tím pádem bezplatné teplo činí pro ten prvý to, co se u toho druhého dosáhne teplem umělým a tedy drahým. Když se k nám doveze pomeranč z Portugalska, můžeme tedy říci, že půlku z něj dostáváme zadarmo a půlku platíme, nebo jinými slovy, že je za poloviční cenu ve srovnání s pomeranči z Paříže.

Nuže, právě pro tuto půl-bezplatnost (promiňte mi toto slovo) horujete pro zákaz jeho dovozu. Ptáte se, jak může domácí pěstitel vzdorovat zahraniční konkurenci, jestliže musí vykonat veškerou práci, zatímco tomu cizímu stačí udělat práce půl a o zbytek se postará slunce?

Jestliže vám však ona půl-bezplatnost způsobila, že odmítáte konkurenci, jak by vás pak naprostá bezplatnost přivedla k tomu, abyste ji přijali? Buďto tedy nejste vůbec důslední ve své logice, anebo byste poté, co pro její škodlivost domácímu pracovnímu trhu vyloučíte půl-bezplatnost, měli a fortiori, s dvojnásobnou horlivostí, vyloučit také naprostou bezplatnost.

Nebo ještě jinak, pokud je k nám nějaký produkt – uhlí, železo, obilí nebo textil – dovezen ze zahraničí a můžeme ho získat a vynaložit u toho méně práce, než kdybychom ho vyrobili sami, pak rozdíl je bezplatný dar, který je nám udělen. Velikost tohoto daru je úměrná výši onoho rozdílu. Může to být čtvrtina, polovina nebo tři čtvrtiny z hodnoty produktu, pokud cizina požaduje čtvrtinu, polovinu nebo tři čtvrtiny domácí ceny. Může být i úplný, to když dárce, jak tomu činí slunce u světla, nežádá nic. Otázkou zůstává, klademe si ji spíše formálně, zda pro Francii přejete užitek bezplatné spotřeby, anebo údajné výhody produkce za úplatu? Vyberte si tedy, ale zachovejte si logiku; protože odmítnete-li, jak tomu činíte, uhlí, železo, pšenici a cizí látky úměrně tomu, jak se jejich cena blíží nule, bylo by opravdu nedůsledné přijmout sluneční světlo, jehož cena je po celý den nulová.

——————————————————————————————————

[43] „Proradným Albionem“ se míní Anglie, typicky francouzské popíchnutí naráží na anglickou mlhu, která slunci zamezuje být v Anglii na překážku umělému osvětlení v takové míře jako ve Francii. Ve 40. letech 19. století byly francouzsko-anglické vztahy tu a tam značně napjaté. (Pozn. překl. do angl.)