Malý arzenál obhájce volného obchodu

Pokud Vám někdo řekne: „Neexistují absolutní principy. Zákaz může být špatný a restrikce dobrá.“

Odpovězte: „Restrikce zakazuje dovoz všeho, čemu zamezí ve vstupu.“

Pokud Vám někdo řekne: „Zemědělství je základnou, která živí celou zemi.“

Odpovězte: „To co živí celou zemi není nezbytně zemědělství, ale pšenice.“

Pokud Vám někdo řekne: „Přežití národa závisí na zemědělství.“

Odpovězte: „Přežití národa závisí na pšenici. To proto zákon, který nutí národ aby získal dva hektolitry pšenice zemědělskou prací místo toho, aby měl čtyři hektolitry, kdyby aplikoval totéž množství práce v průmyslové produkci, není zákon zajišťující lidské přežití ale naopak hladovění.“

Pokud Vám někdo řekne: „Omezení dovozu zahraniční pšenice povede k rozšíření domácího zemědělství a tudíž k rozšíření domácí produkce.“

Odpovězte: „Povede k rozšíření zemědělství na skalnaté svahy hor a neúrodné pobřežní písčiny. Pokud dojíte krávu a nechcete přestat, tak z ní dostanete více mléka, protože kdo může říci, kdy už nebudete schopní vymáčknout z jejího vemene další kapku? Bude ale tato kapka stát za tu námahu?“

Pokud Vám někdo řekne: „Ať je chléb drahý, zemědělci na něm zbohatnou a pak obohatí i průmyslníky.“

Odpovězte: „Chléb je drahý pokud je ho nedostatek; ale nedostatek ochuzuje lidi, nebo jste viděl hladovějící bohaté lidi?“

Pokud někdo bude dále tlačit a řekne: „Když se zvýší cena chleba, zvýší se i mzdy.“

Odpovězte poukazem na to, že v dubnu 1847 pět šestin dělníků žilo z dobročinnosti.

Pokud Vám někdo řekne: „Zvýšení mezd musí nezbytně následovat zvýšení životních nákladů.“

Odpovězte: „To je jako tvrdit, že na lodi bez zásob budou mít všichni tolik jídla, jako by byla dobře zásobená.“

Pokud Vám někdo řekne: „Člověku, který prodává, musí být zajištěna dobrá cena.“

Odpovězte: „Dobrá. Ale v tom případě tomu, kdo kupuje musí být zajištěna dobrá mzda.“

Pokud Vám někdo řekne: „Vlastníci půdy, kteří vytvářejí zákony, zvýšili ceny chleba aniž by se starali o mzdy, protože vědí, že když se zvýší ceny chleba tak se mzdy zvýšídocela přirozeně.“

Odpovězte: „Podle téže logiky, když budou dělat zákony dělníci, neobviňujte je, pokud si uzákoní vysoké mzdy aniž by se obtěžovali s ochranou pšenice, protože vědí, že když budou zvýšeny mzdy, životní náklady se zvýší docela přirozeně.“

Pokud se Vás někdo zeptá: „Co tedy máme dělat?“

Odpovězte: „Buďte ke všem spravedliví.“

Pokud Vám někdo řekne: „Pro velkou zemi je nezbytné mít železářský průmysl.“

Odpovězte: „Pro velkou zemi je ještě nezbytnější mít železo.“

Pokud vám někdo řekne: „Pro velkou zemi je nezbytné vyrábět oblečení.“

Odpovězte: „Pro občany této velké země je mnohem nezbytnější mít oblečení.“

Pokud vám někdo řekne: „Práce je bohatstvím.“

Odpovězte: „To není pravda.“

A na vysvětlenou dodejte: „Pouštění žilou není zdravím; a důkazem je, že jeho cílem je zdraví obnovit.“

Pokud Vám někdo řekne: „Přinutit lidi aby kopali důl a získávali unci železa z quitalu železné rudy znamená rozmnožit jejich práci a následně i jejich bohatství.“

Odpovězte: „Přinutit lidi aby kopali studny tím, že jim zakážete brát vodu z řeky znamená rozmnožit zbytečnou práci, nikoliv bohatství.“

Pokud Vám někdo řekne: „Slunce dává své světlo a teplo bezplatně.“

Odpovězte: „Tím lépe pro mě; jelikož mě nic nestojí vidět jasně.“

A pokud Vám někdo odpoví: „Ale průmysl obecně ztrácí to, co byste mohl utratit za umělé osvětlení.“

Kontrujte: „Nikoliv, protože co ušetřím tím, že nemusím platit slunci, to využiji na nákup oblečení, nábytku a obuvi.“

Obdobně pokud Vám někdo řekne: „Ti angličtí zlosyni amortizovali své investice.“

Odpovězte: „Tím lépe pro nás, protože už nás nebudou nutit platit úrok.“

Pokud Vám někdo řekne: „Ti perfidní Angličané našli železo a uhlí v jedné díře.“

Odpovězte: „Tím lépe pro nás, protože už nebudeme platit za to, aby je svezli dohromady.“

Pokud Vám někdo řekne: „Švýcaři mají šťavnaté pastviny s nízkými náklady.“

Odpovězte: „Výhoda je na naší straně, protože to znamená, že na nás bude požadováno méně práce výměnou za jejich jídlo.“

Pokud Vám někdo řekne: „Pole na Krymu jsou zadarmo a neplatí žádné daně.“

Odpovězte: „Zisk je na naší straně, protože nakupované obilí bude o to levnější.“

Pokud Vám někdo řekne: „Polští nevolníci nedostávají žádné mzdy.“

Odpovězte: „Neštěstí je jejich a zisk je náš, jelikož cena obilí, které nám jejich pánové prodávají, je o to nižší.“

Pokud Vám nakonec někdo řekne: „Jiné národy mají oproti nám mnoho výhod.“

Odpovězte: „Skrze směnu jsou ve skutečnosti nuceni, aby nám přenechali podíl z těchto výhod.“

Pokud Vám někdo řekne: „Díky volnému obchodu budeme zaplaveni chlebem, hovězím, uhlím a oblečením.“

Odpovězte: „Tak nebudeme trpět ani hladem ani zimou.“

Pokud se Vás někdo zeptá: „A co se stane s penězi?“

Odpovězte: „Nemějte obavy. Pokud budeme zaplaveni, stane se to tehdy, když budeme schopní zaplatit; pokud nebudeme schopní zaplatit, nebudeme zaplaveni.“

Pokud Vám někdo řekne: „Byl bych pro volný obchod, pokud by cizinci, kteří k nám přinášejí své produkty si vzali výměnou naše; ale ne pokud by si vzali naše peníze.“

Odpovězte: „Peníze, stejně jako káva, nerostou na polích Beauce[] ani nejsou vyráběny v dílnách Elbeufu.[] Pro nás je platit cizincům v hotovosti stejné jako platit jim kávou.“

Pokud Vám někdo řekne: „Jezte maso.“

Odpovězte: „Povolte jeho dovoz.“

Pokud Vám někdo řekne, jako La Presse: „Pokud nemá člověk prostředky k nákupu chleba, musí koupit hovězí.“

Odpovězte: „Tato rada je stejně moudrá jako ta, kterou dal pan Vulture svému nájemníkovi: „Pokud člověk nemá na zaplacení nájemného, měl by si pořídit vlastní dům.“

Pokud Vám někdo řekne, jako La Presse: „Vláda by měl naučit lidi proč a jak by měli jíst hovězí.“

Odpovězte: „Vláda by měla pouze povolit dovoz hovězího; nejcivilizovanější lidé na světě jsou dostatečně vychovaní, aby ho uměli jíst.“

Pokud Vám někdo řekne: „Vláda by měla všechno vědět a všechno předvídat aby mohla řídit životy lidí a lidé by jí měli nechat se o ně starat.“

Odpovězte: „Existuje nějaká vláda oddělená od lidí? Existuje nějaká lidská předvídavost mimo lidstvo? Archimédes mohl opakovat každý den svého života, „Dejte mi pevný bod a já pohnu zemí“; nikdy nebyl s to jí pohnout bez tohoto bodu. Pevným bodem státu je národ a nemůže být nic nesmyslnějšího než vkládat tolik očekávání do státu, tedy předpokládat existenci kolektivní moudrosti a předvídavosti poté, co máme za prokázanou individuální imbecilitu a neprozřetelnost.“

Pokud Vám někdo řekne: „Dobré nebe! Já nežádám o výhody, ale jen o dovozní clo na pšenici a maso, které vykompenzuje tíživé daně, kterými je Francie sužována; pouze malé clo rovnající se tomu, co tyto daně přidají k prodejní ceně mojí pšenice.“

Odpovězte: „Promiňte prosím, ale já také platím daně. Pokud tedy protekce, kterou si odhlasujete, zvýší cenu pšenice o sumu, kterou zaplatíte na daních, pak Vaše medová slova ve skutečnosti znamenají požadavek, aby se mezi námi vytvořila dohoda, jejíž podmínky by šly vyjádřit následujícím způsobem: „Jelikož jsou daně tíživé, tak ti, kdo prodávající pšenici, nebudu platit nic, a ti, kdo jí kupují, budou platit dvojnásobek, tedy i podíl daní prodávajících.“ Obchodníky s pšenicí můžete mít na své straně, ale jistě nejste v právu.“

Pokud Vám někdo řekne: „Je ovšem velmi těžké pro mě, kdo platí daně, konkurovat na mém vlastním trhu cizincům, kteří daně neplatí.“

Odpovězte:

„1. Zaprvé to není vás trh, ale náš trh. My, kteří spotřebováváme pšenici a platíme za ní snad taky něco znamenáme.“

„2. Jen málo cizinců je v dnešní době osvobozeno od daní.“

„3. Pokud se Vám daně pro které hlasujete vracejí ve formě cest, kanálů, bezpečnosti, etc., pak nejste oprávněni se zbavovat, na moje náklady, zahraniční konkurence, která neplatí daně, ale neužívá si výhod bezpečnosti, cest, kanálů etc., které Vy využíváte. Dávalo by stejný smysl říkat: „Požaduji kompenzační clo, protože jsem si koupil lepší oblečení, silnějšího koně a lepší pluh než Ruský rolník.“

„4. Pokud se Vám daň nevrací, nehlasujte pro ni.“

„5. A nakonec, poté, co si odhlasujete nějakou daň, tak toužíte být výjimkou z jejího placení? Pak zkuste vymyslet nějaké schéma, kterým ji přesunete na cizince. Tarif ale způsobí, že toto břemeno spadne na mě a já nesu už dost svojí vlastní zátěže.“

Pokud Vám někdo řekne: „Pro Rusy je volný obchod nezbytný aby jim umožnil výhodně směňovat jejich produkty.“ [Názor vyjádřený panem Thiersem na výboru, duben 1847.]

Odpovězte: „Volný obchod je nezbytný všude a z toho samého důvodu.“

Pokud Vám někdo řekne: „Každá země má svoje potřeby a musí podle nich jednat.“ [pan Thiers.]

Odpovězte: „Ve vlastním zájmu již tak jedná, pokud jí v tom není bráněno.“

Pokud Vám někdo řekne: „Jelikož nemáme železný plech, musíme povolit jeho dovoz.“ [pan Thiers.]

Odpovězte: „Vřelé díky!“

Pokud Vám někdo řekne: „Naše obchodní loďstvo potřebuje náklad. Málo zboží na zpátečních plavbách znemožňuje našim lodím konkurovat cizím plavidlům.“ [pan Thiers.]

Odpovězte: „Pokud chce země vše vyrábět doma, nemůže mít zboží ať už pro export nebo pro import. Je stejně absurdní chtít obchodní loďstvo, jemuž je zakázáno přivážet zahraniční výrobky, jako chtít dostavníky, kterým by bylo zakázáno přepravovat poštu.“

Pokud Vám někdo řekne: „I za předpokladu, že protekcionistický systém je nespravedlivý, vše již bylo zorganizováno na jeho základě: kapitál byl investován, práva byla získána; systém nemůže být změněn bez obtíží.“

Odpovězte: „Každá nespravedlnost je pro někoho výhodná (možná s výjimkou restrikce, z níž dlouhodobě neprofituje nikdo); vyjadřovat pochybnosti nad přesunem, kterým končí nespravedlivá příležitost pro osobu z ní profitující znamená říkat, že nespravedlnost, která existuje nyní, musí trvat navěky.“

—

Překlad: Vladimír Krupa