Co je vidět a co není vidět (1923): Úvod

Tento pamflet byl uveřejněn v červenci 1850 a jest poslední, který Bastiat napsal. Veřejnosti byl přislibován více než rok. K opoždění došlo z této příčiny. Autor ztratil rukopis při přesídlení z ulice de Choiseul do ulice d’Alger. Po dlouhém a marném hledání rozhodl se Bastiat začíti své dílo úplně znovu a volil za základ svých vý­kladů řeči, které nedávno byl proslovil v Národním shro­máždění. Dokončiv práci dělal si výtky, že bral věc příliš vážně, spálil druhý rukopis a dal se do psaní tohoto pamfletu zde otištěného. (Poznámka vydavatelova z fran­couzského vydáni z r. 1873.)

---

Ve sféře národohospodářské určitá sku­tečnost, zvyk, zařízení nebo zákon nezpů­sobují pouze jeden účinek, ale celou řadu jich. Z těchto účinků pouze první jest bez­prostřední a ukazuje zároveň svoji příčinu; účinek tento se vidí. Ostatní účinky objevují se postupně, není jich vidět a šťasten ten, kdo je předvídá.

Mezi špatným a dobrým národohospodářem jest tento rozdíl: prvý se chopí viditelného účinku, druhý dbá účinku, který jest viděti i účinků, které nutno předvídati.

Rozdíl ten jest ohromný, protože se stává skoro vždy, kdy bezprostřední následek jest příznivý, že následky pozdější jsou zhoubné a naopak. Z toho plyne, že špatný národohospodář jde za malým prospěchem v přítomnosti, jenž v budoucnu bude následován velikým zlem, kdežto opravdový národohospodář, chtěje prospěch v budoucnosti, riskuje malé zlo v přítomnosti.

Ostatně jest tomu tak i v hygieně a morálce. Často čím sladší první ovoce zvyklosti, tím trpčí je ovoce pozdější. To dokazují: zvrhlost, lenost, marnotratnost. Člověk, který okouzlen jsa účinkem viditelným nenaučil se ještě rozeznávati ony účinky, jež není viděti, oddává se zhoubným zvykům ne pouze z náklonnosti, nýbrž z vypočítavosti.

Vysvětluje to osudově bolestný vývoj člověčenstva. Nevědomost obestírá jeho kolébku; projevuje se v jeho činech již jejich prvními následky, které by mohlo viděti, již jak vznikají. Teprve po dlouhé době naučí se uvažovati též o ostatních následcích. Dvě učitelky velmi rozdílné, dávají mu tuto lekci: Zkušenost a Prozíravost. Zkušenost vládne účinně, ale tvrdě. Ukazuje nám všechny účinky skutků, dávajíc nám je pociťovati; když jsme se byli spálili, nezbytně přicházíme k poznání, že oheň pálí. Tohoto drsného lékaře chtěl bych pokud možno nahraditi vlídnějším, Prozíravostí. Vyhledám proto následky několika národohospodářských zjevů a postavím navzájem proti sobě ty, které je viděti, a ony, jichž není vidět.