Vážení poslanci:
stojím zde, abych podpořil dodatek mého ctihodného přítele pana Morina; nemohu ho podpořit, aniž bych zároveň nerozebral návrh zákona, jak je předkládán výborem. Je nemožné projednat dodatek pana Morina, aniž bych zároveň nevstoupil, nedobrovolně ovšem, do všeobecné rozpravy; to vyžaduje, abych probral také závěry, ke kterým výbor dospěl. Přečtěte si více #8250;
Nedávno se objevil systematický pohled na dějiny a osud lidstva, který je, jak se mi zdá, stejně nesprávný jako nebezpečný.
Podle tohoto systému se podílejí na světovém dění tři principy : Autorita, Individualismus a Bratrství.
Autorita se vztahuje na období aristokracie, individualismus na vládu buržoazie; bratrství na triumf lidu
První z těchto principů představuje papež. Vede k útlaku, a to cestou potlačování osobnosti. Přečtěte si více #8250;
[1]
Vy nechcete, aby političtí ekonomové vyučovali a věřili ve volný obchod.
To je jako byste říkali: „My nechceme, aby se političtí ekonomové zabývali společností, obchodem, hodnotou, morálkou, zákonem, spravedlností či vlastnictvím. My uznáváme pouze dva principy: útlak a loupež.“ Přečtěte si více #8250;
Laissez faire — nechte konat! — Aby nedošlo k nedorozumění, uvádím hned na začátku, že zde hovořím o konání věcí poctivých; stát je totiž zřízen právě proto, aby bránil v konání věcí nepoctivých.
Jestliže si toto uvědomíme a vezmeme v úvahu nevinné činnosti samy o sobě, jako je práce, směna, vzdělávání, sdružování, bankovnictví atd., vidíme, že existují jen dvě možnosti. Buď stát nechá konat, nebo bude bránit v konání. Přečtěte si více #8250;
Úvodní poznámka — tento pamflet byl zveřejněn v roce 1849 v Journal des économistes. V USA Vyšel v roce 1877 přeložený do angličtiny včetně některých jmen a změněných reálií (dolary místo franků). Jelikož překladatel do češtiny při překladu pracoval s tímto anglickým textem, zůstaly tyto americké reálie v překladu zachovány.
—
„Proklaté peníze! Proklaté peníze!“ volal zoufale ekonom F…, vycházeje z ministerstva financí, kde se právě zvažovalo zavedení papírových peněz.
„Co se děje? Povídám já. „Co má znamenat ta náhlá nenávist k jednomu z nejvychvalovanějších požehnání na tomto světě?“ Přečtěte si více #8250;
Vážení přátelé,
jelikož mě někteří z vás přesvědčili, abych kandidoval v nadcházejících volbách, a jelikož bych rád předem věděl, s jakou podporou mohu počítat, oslovil jsem některé z voličů. Avšak běda! Podle jednoho jsem příliš pokrokový, podle jiného zas málo; jednomu se nelíbí mé postoje proti universitě, jinému můj odpor proti politice v Alžírsku, ten neschvaluje má ekonomická přesvědčení, ten zase mé názory na reformu parlamentu, atd.
To vše dokazuje, že nejlepší taktikou pro uchazeče o volební hlasy je své názory skrývat, nebo pro jistotu žádné nemít, a obezřetně se přidržet banálního programu: „Mým cílem je svoboda bez svévole, řád bez tyranie, mír bez potupy a hospodářství, které není na úkor žádného odvětví.“ Přečtěte si více #8250;
Pozn. V prvních měsících r. 1850 kdy probíhaly debaty o výdajové stránce státního rozpočtu pan Maugin naivně rozvíjel zastaralou a chybnou teorii vyrovnané obchodní bilance (Moniteur industriel 27.3.1850). Bastiat, který ji vyvrátil již ve svých Ekonomických sofismatech, se domníval, že je jeho povinností proti ní znovu kriticky zaútočit. Jelikož mu jeho zdravotní stav již nedovoloval vystoupit na řečnickou tribunu, zaslal svou reakci do denního tisku, kde byla uveřejněna 29. 3. 1850. Zde je reprodukováno toto novinové vydání. Je třeba poznamenat, že v tomto článku poněkud zjednodušuje hypotetické kalkulace a dopouští se určité chyby v tom, co by zaznamenala celnice jako hodnotu dovozu, když v původním textu uvádí přesné záznamy celní i z účetních knih včetně dalších položek. Toto ovšem nemá žádný dopad na celkové vyznění a vysvětlení absurdnosti obchodní bilance, které je v obou článcích podáno obdobně.
—
Vyrovnaná obchodní bilance je nedotknutelným článkem věrouky.
Je známo, v čem spočívá: jestliže nějaká země dováží víc, než vyváží, pak rozdíl pro ni představuje ztrátu. A obráceně, jestliže vyváží víc, než dováží, je pro ni přebytek ziskem. Tato tvrzení se považují za axiomy a na jejich základě se vytvářejí zákony. Přečtěte si více #8250;
Ne, nepletu se. Cítím, že mi v hrudi bije srdce demokrata. Jak se tedy stalo, že jsem tak často v opozici proti těm, jež se prohlašují za výlučné představitele demokracie?
Musíme si navzájem porozumět. Má to slovo snad dva významy?
Z mého pohledu mi připadá, že je zde propojení mezi úsilím které přivádí všechny lidi k zlepšení jejich materiálních, intelektuálních a morálních podmínek a schopnostmi, kterými byli obdařeni, aby uskutečnili tuto aspiraci. Přečtěte si více #8250;
Tento článek z 13 června 1847 v Le Libre énchange byl reakcí na formální žádost Mimerelova výboru (Výbor na obranu domácího průmyslu) na zrušení kateder politické ekonomie, jež se posléze omezil na požadavek, aby teorie protekcionismu byla vyučována stejně jako teorie volného obchodu.
Vím, jak hořce si stěžují na politickou ekonomii lidé, kteří ke svému vlastnímu prospěchu uvalují restrikce na obchod druhých, protože politická ekonomie tvrdohlavě odmítá pět chválu na tyto restrikce. Pokud už nemohou doufat ve zrušení tohoto oboru, alespoň se snaží zařídit propuštění těch, kteří se k němu hlásí, berouce si od Inkvizice tuto moudrou zásadu: „Chcete zvítězit v diskusi nad svými oponenty? Tak jim zavřete ústa.“ Přečtěte si více #8250;
Ctihodní poslanci:
Předložil jsem váženému shromáždění pozměňovací návrh k zákonu o vzdělání, jehož obsahem je zrušení univerzitních hodností. Můj zdravotní stav mi bohužel neumožňuje přednést Vám tento návrh osobně. Dovolte mi tudíž uchýlit se k psané komunikaci.
Otázka je velmi závažná. Jakkoli nedokonalým byl zákon navržený Vaší komisí, věřím, že bude znamenat významný pokrok oproti současnému stavu veřejného vzdělávání, pokud bude upraven podle mého návrhu. Přečtěte si více #8250;
